Nádraží je křižovatkou příběhů. Každý míří po své koleji.

Lidé se odsud rozjíždějí do různých směrů a zase se sem pravidelně vracejí.

Navazujeme na předchozí iniciativy spojené se zachováním a oživením Krásenského nádraží ve Valašském Meziříčí a pokračujeme v otevřené debatě o jeho dalším využití.

KONTEXT MÍSTA A ŠIRŠÍ SOUVISLOSTI CELÉHO DRÁŽNÍHO KOMPLEXU

Vždy je třeba vnímat místo v širším kontextu. Původní nádraží v Krásně nad Bečvou vytvořilo základní rámec drážního areálu, který se v průběhu 20. století postupně rozvíjel. Podobu komplexu významně ovlivnila modernizace tratě Hranice na Moravě - Púchov ve 30. letech 20. století, na níž se podílel velmi uznávaný pražský architekt Josef Danda, specialista na železniční stavby.

Architekt Danda je autorem funkcionalistické výpravní budovy železniční stanice v Teplicích nad Bečvou, spoluautorem železniční stanice v Hranicích na Moravě a podílel se rovněž na úpravách Hlavního nádraží v Praze. Odborné zkušenosti získal v pařížských ateliérech André Lurçata a Le Corbusiera, po návratu působil u Ladislava Machoně a Adolfa Benše.

Nová funkcionalistická výpravní budova ve Valašském Meziříčí vznikla na základě soutěže a realizovaná byla v letech 1937–1939 podle návrhu významných pražských architektů Hilara Pacanovského a Rudolfa Hráby. Jejich kancelář navrhla řadu funkcionalistických nájemních domů, převážně v Praze. Samostatná tvorba Hilara Pacanovského z konce 30. let se vyznačuje osobitým pojetím okenních otvorů, typickým zejména členěním čtyřkřídlých oken, v nichž dvě svislá křídla doplňují dvě vodorovná přibližně stejného formátu.

Výpravní budova je kvalitní ukázkou architektonického purismu pozdního období první republiky. Vyznačuje se racionální hmotovou skladbou, přehledným provozním uspořádáním, střídmým výrazem a promyšlenou prací se světlem. Dobová kritika oceňovala její monumentalitu, architektonickou čistotu i moderní provozní řešení odpovídající nejvyšším nárokům soudobé železniční architektury.

Citace z časopisu Zprávy železničních inženýrů z roku 1940:
„Nádražní budova ve Valašském Meziříčí vyvolává v diváku v prvé řadě pocit pro proporci a zdůraznění využití kubistických forem hmoty a nové ocenění architektonické čistoty a střízlivosti. Kritik přichází bezděčně k závěru, že tu jde o racionální, ucelenou, přísně foremní a přece jen monumentální stavbu, nepostrádající reprezentace. Obrysová silueta nové nádražní budovy působí dojmem obrovské moderní protáhlé lokomotivy.“

Součástí tohoto uceleného souboru je rovněž devatenáct metrů vysoký věžový vodojem z roku 1930, technicky i architektonicky zajímavá stavba. Kombinace režného zdiva a železobetonových nádrží, vysoká míra dochování konstrukce i detailů a kvalitní architektonické řešení z něj činí cenný doklad technické kultury své doby.

Celek tak představuje mimořádně hodnotný urbanistický, architektonický i technický soubor.

Areál má být v následujících letech doplněn o volnočasovou zónu se skateparkem a zázemím pro rodiny s dětmi, realizovanou podle návrhu studia U/U. www.uustudio.cz

KRÁSENSKÉ NÁDRAŽÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

Krásenské nádraží bylo postaveno v roce 1884 jako stanice tehdejšího městečka Krásno nad Bečvou. Vzniklo ve stylu vernakulární novorenesance pro Rakouskou společnost místních drah (Rakouská společnost místních drah – ÖLEG Österreichische Lokaleisenbahn-gesellschaft, která se specializovala na výstavbu a provoz místních železničních tratí. Pravidelný provoz na trati z Hranic na Moravě do Krásna nad Bečvou byl zahájen 1. listopadu 1884 a o několik let později byla trať prodloužena až do Rožnova pod Radhoštěm.

Původní budova stanice byla vystavěna jako dvoupatrová typová stavba, shodná například s nádražím ve Vsetíně. Při výstavbě trati byla doplněna zdvojeným přízemním objektem a zastřešeným nástupištěm podle typizovaného projektu architekta Antona Dachlera. Obdobné řešení bylo uplatněno také na dalších místech regionu, například ve Frýdlantu nad Ostravicí, v jednodušší variantě pak v Hlinsku pod Hostýnem.

Za vznikem železniční společnosti stáli stavební inženýři a podnikatelé František Schön a Karel Veselý, kteří se v druhé polovině 19. století výrazně podíleli na rozvoji železniční infrastruktury na území dnešního Česka. Jejich firma realizovala řadu významných tratí a byla také jedním ze zakládajících subjektů společnosti ÖLEG, jež vznikla v návaznosti na tzv. lokálkový zákon z roku 1880 podporující výstavbu místních drah.

Krátce po otevření Krásenského nádraží vznikla na protějším břehu Rožnovské Bečvy další stanice – Valašské Meziříčí, sloužící trati do Vsetína. Po sloučení obou měst byla v roce 1924 schválena výstavba nové jednotné výpravní budovy. Ta byla realizována v letech 1937–1939 podle návrhu pražských architektů Hilara Pacanovského a Rudolfa Hráby a představuje významnou ukázku pozdně funkcionalistické architektury s puristickými rysy.

Vývoj nádraží byl úzce spjat také s modernizací celé trati Hranice na Moravě – Púchov, na níž se zásadním způsobem podílel architekt Josef Danda, specialista na železniční stavby. Dnešní situace je v českém kontextu výjimečná – příjezd do Valašského Meziříčí umožňuje současně vnímat dvě architektonicky cenné železniční stavby z rozdílných historických období, které společně vyprávějí příběh vývoje železnice i města samotného.

Věříme, že prostředí, ve kterém žijeme, má vliv na to, jak se chováme a jaké vztahy mezi sebou vytváříme.

ZÁCHRANA

Náklady na rekonstrukci Krásenského nádraží odhadujeme na 40–50 milionů korun. Pokud se podaří převést objekt do majetku města, plánujeme oslovit Zlínský kraj, využít evropské dotační programy a navázat spolupráci s nadacemi zaměřenými na obnovu kulturních památek. Významnou roli by mohly sehrát také místní firmy, které by navázaly na dlouhou tradici řemeslné zručnosti v regionu. Zároveň jednáme s několika místními firmami s mezinárodním přesahem a hledáme silného partnera, s nímž bychom chtěli iniciovat založení nadace pro záchranu Krásenského nádraží.

V této souvislosti je důležité připomenout, že náklady na demolici objektu obdobného rozsahu se dnes rovněž pohybují v řádech desítek milionů korun.

Podařilo se nám zprostředkovat jednání mezi vedením města Valašské Meziříčí a Regionální správou majetku ČD v Brně, která je otevřená možnosti převodu budovy do majetku města. Tento posun vnímáme jako velmi pozitivní krok. Zároveň na přednášce architekta Ondřeje Tučka věnované rekonstrukci nádraží Bubeneč zazněla ze strany představitelů města otevřenost ke společné spolupráci a dalším jednáním.

Chceme upozornit na to, že i když je dnes technicky možné téměř vše, ztráta historické stavby je nenahraditelná. S jejím zánikem mizí nejen část historie místa, ale také možnost zachovat a znovu ocenit tradiční řemeslné práce – kamenické, tesařské či zednické. Záchrana objektu má zároveň významný ekologický i ekonomický rozměr, který je v dnešní době stále důležitější.

REVITALIZACE A KONVERZE

Budoucí využití Krásenského nádraží vychází z jeho historického charakteru a prostorových možností a směřuje k citlivé konverzi, která zachová hodnoty objektu a zároveň mu dá nové, smysluplné funkce odpovídající současným potřebám města. Zároveň je cílem, aby byl objekt dlouhodobě provozně soběstačný a dokázal se udržet prostřednictvím svých funkcí.

Jednou z možností je obnova původní restaurace Antonína Duřpeka, která byla součástí nádražní budovy. Její inventář, včetně původních receptů manželky majitele, je dodnes uložen ve sbírkách Muzea regionu Valašsko. Obnovená restaurace by se mohla stát autentickým místem setkávání rodin, cestujících i místních obyvatel.

Budova zároveň nabízí prostor pro další využití. Uvažujeme například o umístění depozitáře Muzea regionu Valašsko, o hostelovém ubytování nebo o startovacích bytech ve vyšším patře, které by navázaly na historickou bytovou funkci. Objekt je rovněž vhodný pro umístění RE-USE centra. Další možnosti představuje propojení se sklářskou tradicí regionu formou expozice či spolupráce se sklářskou školou a místními umělci, případně vznik centra pro rodiny s dětmi s Aspergerovým syndromem, pro které má železnice často silný osobní význam.

Náš záměr již podpořili i členové a děti Valašské společnosti historických kolejových vozidel, kteří by zde rovněž našli potřebné zázemí.

Současně je nutné zachovat část budovy pro centrum telematiky, tedy navigační a dopravní systémy Správy železnic, které zde již dnes fungují.

Díky této kombinaci by se Krásenské nádraží mohlo proměnit v živé multifunkční centrum, propojující historickou hodnotu místa s dnešním životem města a jeho obyvatel.

Vizí je záchrana a znovuoživení Krásenského nádraží, místa s jasnou identitou a historickou hodnotou.

Drážní areál, tvořený neorenesanční budovou Krásenského nádraží, funkcionalistickým nádražím a vodárenskou věží, chápeme jako jeden celek, který může fungovat jako vyvážený protějšek komerční zóny v sousedství.

Město tak získává příležitost revitalizovat Krásenské nádraží způsobem, který odpovídá současnému přístupu k obnově technických staveb.

Cílem je propojit nádraží s parkem a muzeem a vytvořit otevřený veřejný prostor, využitelný pro kulturní i každodenní život města.

INSPRACE DO VEŘEJNÉHO PROSTORU PŘED KRÁSENSKÝM NÁDRAŽÍM

OBJEKTY SOCHAŘE ČESTMÍRA SUŠKY

Oslovili jsme sochaře pana Čestmíra S U Š K U , zda bychom mohli představit jeho díla ve veřejném prostoru jako ukázku, jak může veřejný prostor vypadat. Přijde nám, že by skvěle fungovala u Krásenského nádraží a v prostoru mezi nádražím a Kauflandem.

Pan Suška nám navíc nabídl, že by k nám přijel a představil svou tvorbu osobně formou přednášky. Takovou nabídku jsme nemohli nerozvinout, a napadlo nás připravit výstavu jeho objektů a propojit ji s přednáškou.

Je to ambiciózní plán, objekty jsou rozměrné a mají svou váhu. Ale nic není nemožné. Když ne letos, tak příští rok.

Č e s t m í r S U Š K A je akademický sochař, grafik, kurátor výstav, režisér, nepřítel nekvalitních výstav a instalací ve veřejném prostoru. Zakladatel Studia Bubec.

https://www.suska.cz/

https://www.mujrozhlas.cz/osudy/osudy-cestmira-susky-rozhlasove-vzpominani-predniho-ceskeho-sochare

AKTUÁLNÍ VENKOVNÍ VÝSTAVY

Smíchovská náplavka, výstava Opuštěná obydlí. Monumentální ocelové skulptury jsou umístěny na Smíchovské náplavce před Kobkou č. 17. do konce února 2026

https://www.bubec.cz/program/detail/1065-copy-2-copy-2-copy-2-copy-2-copy-2-copy-copy-copy/

TRVALÉ INSTALACE VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Park Ladronka, kavárna Šiška- rozhledna a sezónní kavárna. V areálu Ladronky jsou i další objekty z vyřazených nádrží.
Zahrada Bubec ,Řeporyje, sochařský park u Suškova ateliéru, kde je trvale instalována řada jeho děl
O2 universum Libeň v interiéru dvě ocelové plastiky Elipsoid I a II. - viditelné z veřejného prostoru
Botanická zahrada Troja v areálu jsou kamenné skulptury
Letiště Václava Havla, objekty v prostorách terminálů nebo v přilehlých exteriérech

Dolní Břežany. v parku jsou trvale umístěny ocelové koule Hvězdy
Trutnov, před společenským centrem UFFO - z cyklu Rezavé květy.
Ostrava, sochy v industriálním prostředí Dolních Vítkovic, přirozeně doplňují historickou architekturu dolů a železáren.
Čížovka u Kněžmostu v blízkosti rozhledny
Lemberk v areálu barokní sýpky jsou umístěny dvě ocelové skulptury Kalich a devítimetrová meditační stavba Bochník.
Nové Město na Moravě
Plzeň, v areálu DEPO2015
Radotín, menší instalace

STARŠÍ REALIZACE NA PRAŽSKÝCH SÍDLIŠTÍCH

V rámci projektu „Vetřelci a volavky“ sochy z 80. let:
Rytíř, sídliště Řepy
Závit, sídliště Jihozápadní Město
Velryba, sídliště Stodůlky

INSPIRACE ZE SVĚTA PRO KRÁSENSKÉ NÁDRAŽÍ

Aby to nebyly jen prázdná slova, že chceme přinášet inspirace, které mají smysl pro naše město i region.

Představujeme Muzeum interaktivní vědy v hlavním městě Ekvádoru – Museo Interactivo de la Ciencia, navržené mezinárodním studiem MORPHISM.

https://fundacionmuseosquito.gob.ec/

Prostor pro rané dětství zde otevírá možnosti objevování světa prostřednictvím hry, pohybu a zkoumání.

Dokážete si taky na půdě Krasenskeho nádraží představit podobně otevřené a hravé centrum?

AKCE 2025

WORKSHOP CO TU BUDE?

A PŘEDNÁŠKA ARCHITEKTA ONDŘEJE TUČKA

V této souvislosti jsme uspořádali několik setkání, která otevřela prostor pro diskuzi s veřejností.

WORKSHOP CO TU BUDE ? 15.11. 2025

PŘEDNÁŠKA ARCHITEKTA ONDŘEJE TUČKA 19.11. 2025

Díky za vaše postřehy a podněty k dalšímu využití.

WORKSHOP CO TU BUDE ?

Kreativní workshop k záchraně Krásenského nádraží pod vedením edukátorky a lektorky Jitky Petřekové proběhl 15.11.2025.

Díky za váš zájem a za to, že jste přišli.

Děkujeme Lukáši Soukupovi, městskému architektovi Jindřichova Hradce, za ochotné zapůjčení dřevěných kostek na workshop.

DÍKY HENKAI & SPOL

Radost nám udělali všichni návštěvníci workshopu. Potěšila nás také podpora studia HENKAI www.henkai.cz, jedněch z nejšikovnějších architektů v regionu, kteří dlouhodobě navazují na valašskou architektonickou tradici, i architektky Martiny Pešlové a architekta Jana Malíka, kteří si našli čas a přišli na workshop a přednášku.

Vážíme si podpory architektky Aleny Carbolové a věříme, že se nám v roce 2026 podaří společně zrealizovat dobrovolné workshopy pro studenty.

Přítomnost Malých Badatelů pak přinesla do workshopu hravost, kreativitu a úplně jinou energii.

A Malé Badatele prostě nejde nesdílet.„ Experimenty, které nadchnou děti a rodiče z nich nepřivedou k šílenství (většinou).Věda doma? Ano. Chaos? Jen trochu."

INSTAGRAM MALÍ BADATELÉ

PŘEDNÁŠKA ARCHITEKTA ONDŘEJE TUČKA O REKONSTRUKCI PAMÁTKOVĚ CHRANĚNÉ BUDOVY BÝVALÉHO NÁDRAŽÍ PRAHA 6 -BUBENEČ STANICE 6

Architekt Ondřej Tuček je autorem přestavby bubenečského nádraží - Stanice 6, která byla nominována na Stavbu roku 2024.
Jde o přesvědčivou ukázku citlivé obnovy technické památky a možnou inspiraci pro budoucí podobu Krásenského nádraží.

www.a-tucek.cz/#/stanice-6/

PODĚKOVÁNÍ

Díky všem, že jste si našli čas a přišli na přednášku.

Poděkování patří také vedení města – panu starostovi Robertu Stržínkovi za osobní úvod a paní místostarostce Yvoně Wojaczkové za podporu otevřené diskuze. Vážíme si jejich nabídky ke společné spolupráci.

Děkujeme vinařství Pauli a stavební firmě AR WORK za podporu při pořádání přednášky

VÍTÁME VÁS NA PRVNÍ PŘEDNÁŠCE Z CYKLU, KTERÝ PŘIPŔAVUJEME V RÁMCI VZNIKU VALAŠSKÉHO ARCHITEKTONICKÉHO MANUÁLU.

Náš spolek vznikl proto, abychom otevírali témata architektury ve Valašském Meziříčí, podporovali kvalitní péči o hodnotné stavby a přinášeli inspirace, které mají smysl pro naše město i region.

HISTORICKÝ KONTEXT

ARTUR LONDON - VNUK PRVNÍHO PŘEDNOSTY STANICE

Jedna zajímavost z úvodu přednášky Mgr. Petra Zajíce o historických souvislostech Krásenského nádraží:

ARTUR LONDON BYL VNUKEM PRVNÍHO PŘEDNOSTY STANICE

Prvním přednostou železniční stanice v Krásně nad Bečvou byl Leopold London (1848–1919), který se svou ženou Žofií a dětmi přišel do městečka v roce 1887. Rodina později žila v Mostní ulici a Žofie si ve Valašském Meziříčí otevřela obchod se střižním zbožím.

Nejznámějším potomkem rodu je Leopoldův vnuk Artur London (1915–1986), účastník španělské občanské války, člen francouzského odboje a později náměstek ministra zahraničí. V roce 1951 byl zatčen v procesu s tzv. „protistátním spikleneckým centrem“ a roku 1952 odsouzen na doživotí. Po rehabilitaci odešel do Francie, kde napsal slavnou knihu Doznání. Podle ní natočil Costa-Gavras v roce 1970 stejnojmenný film - L’Aveu, v hlavních rolích Yves Montand a Simone Signoret.

„Veřejný prostor a památky potřebují ochránce. Naše města nejsou jen budovy – jsou to příběhy a paměť místa, to, co je dělá jedinečnými. Bez lidí, kteří je chrání, se stanou jen kulisou.“

HORIZONT VAM z. s. - z rozhovoru o podpoře Krásenského nádraží

MÉDIA______________________________________________________________________________________________________________________________________________________________